Někdy v noci se stává, že se Haevar vzbudí trhnutím a vyděšením z noční můry, vida smrt jeho druha Haargana. Jako včera vidí poslední záblesk v jeho očích, který mu dodnes říká: "Koukej je pozabíjet, pomsti mně, nenech to jen tak." Tak učinil, prolil krev, a to ve velkém.
Až po pár bitvách si uvědomil, jaké měl štěstí, jak neuvěřitelný čin dokázal, když sám vyvraždil tolik vycvičených, válkou prošlých jezdců. Hněv tím ustal, duch Haargana uznale pokýval hlavou a pokojně přešel do země, odkud znovu někdy příjde, a možná Haevara ještě potká v jiném těle. Jenže poslední dobou na to Haevar zapomíná, je neklidný, spolu s Haarganem ztratil nejen klid a harmonii v duši, ztratil i důvod. Neví, co tu dělá. Mohl by dělat to, co se od něj očekává, ale to se mu nechce, to by nebyl on... jenže zároveň neví, kdo je on.
Haevar zabíjí lidi. To dělá - střílí do nich ze svého stočtyřicetilibráku, luku tak silného, že šípy mnohdy prostřelí dva i tři najednou, probodává je kopími, seká tesákem a drtí palicí či holí. V boji nachází ten smysl. Lidi jsou jako neštěstí, trest, přišli a ničí, nevědomí a slepí.
Jak žít v míru, když ho nechtějí všichni?
Nikdy by si nepomyslel, že v boji najde radost, že bude zabíjet pro potěšení, nikdy by nevěřil, že bude tak brutální, zabijácký a smrt vyhledávající jako skřeti. A přeci... už to začíná chápat, už začíná vidět proč skřeti bojují, a za co.
Vlastně žádný důvod není. A když je, tak my ho nepochytíme. Haevar prostě je. Není někým jiným, je sebou a bojuje proti lidem, pomáhá Grushadu, cítí silné a hluboké pouto k těm vyvrhelům, zabijákům, mordýřům, vrahům a darebům, vlastně se stává jedním z nich. Pořád méně se vrací na sever domů, už ho tam nic netáhne. Bojuje, zabíjí a vraždí, bez výrazu v obličeji, bez okolků, i bez radosti. Nechat se ovládnout vztekem je dar, a musí se umět využít. Není to jen tak, nasrat se a vytřískat lidský tábor. Teď se spíš soustředí, kryje se, a útočí tehdy, když to oponent nečeká. Z tváří prostřelených lidí se dá časti vyčíst překvapení a rozmrzelost nad tak rychlým koncem.
|