Příloha:
10997623_424782547718309_4484162870229527203_n.jpg [ 119.57 KiB | Zobrazeno 8722 krát ]
Někdo nás musel zradit, tolik špičatejch uší jsem neviděl za celý život. Byli všude kolem nás, bylo nemožný vyváznout bez šípu v zádech. Teď tu jsme dva a jen sebe můžu vyloučit ze seznamu podezřelých.
Těch posledních pár minut mu zpříjemním svým tesákem v krku. Nemá u sebe nic, co by se mi hodilo, snad jen zbraň. Tu svou jsem ztratil při pádu do rokle, hned po přepadu. Počkám až padne tma a vydám se na cestu. Bude dlouhá, až za hranice našeho území. Zde nemáme... „Tiše!“, přerušil tok myšlenek hlas. Je to hlas trpaslíka a nebude sám. Pomalu si vlezu až do rohu, třeba si mě nevšimnou. Ve vteřině stojí přede mnou, čumí. Jsou tři a každý je jiné rasy. Netasili zbraně, jen cosi žvatlají. Po chvíli se otočí a mizí do lesa. Nechávají mě naživu.Nechápu proč a zvědavost mě nutila to zjistit. Až se setmí vyrazím na nimi, abych se zeptal. Ne! ukážu jim, jakou chybu udělali...
