Ashen Šor´tugaal

Ashen

Kopí mi narazilo do štítu a svezlo se stranou. Neváhal jsem a sekl. Ostří sekyry useklo zbraň těsně za hrotem. Kolem hlavy mi prolétl oštěp a zaryl se kopiníkovi do hrudi. Sotva jsem se stačil zakrýt a další dvě píky se mi a zaryly do štítu.
"Shabrak-skut!" zařval jsem a společně s několika dalšími štítaři zaútočil na píkaře.

RakTaarbami!

Lebka pukla a krev se rozstříkla kolem. Ah, ta slast, to opojení... Vytrhnul jsem sekeru z lidské kebule a sekl do krku dalšího, který právě probodl jednoho z našich. Hlava neodletěla, na to bylo ostří moc ztupené, zaryla se jen do poloviny krku, ale stačilo to... Ještě více krve! Pak jsem spatřil lidského ubožáka, který ztratil zbraň a snažil se po čtyřech utéci. Tahle stvoření vážně nemají žádnou odvahu či hrdost... Zařval jsem tehdy na ushatary, aby ho chytili, nějaká zábava může být i po bitvě.

**********************************************************************************************************************************************************************************************

Jsem Ashen Šor´tugaal. Jako syn náčelníka Zuřivých jsem byl společně s dushataarkou Farmak, anghataarem Sardarem, vorbataarem Punkensteinem a mým sark-halegem Bobrem vyslán hledat nové útočiště v nižninách, protože v horách již před náma všecko strachem uteklo. Potkali jsme armádu skřetů a šli s nima do války proti lidským králům. Tak velký boj jsem už dlouho nezažil, ale nakonec jich bylo příliš a my jsme se stáhli. Za odměnu za naší pomoc jsme si mohli v nížinách najít místo pro náš klan. Ale mezitím, co probíhala bitva, v horských jeskyních, kde jsme žili, nastala mela a vesnice byla téměř zničena. Zbytky klanu přišli do nížin a shromáždili se pod mým velením. Tak jsem se stal novým náčelníkem klanu Zuřivých. Nebo aspoň toho, co z něj zbylo.
Mým životem je válka, bojuju většinou se štítem a sekerou, zakutý v železe. Užívám si krev trphajzlů, stromošoustů i lidských ubožáků. Cením si dobrých válečníků, i z jiných klanů. Ti mohou usednout k našemu ohni a napít se s námi.
Taarbami!

**********************************************************************************************************************************************************************************************
Realita
Věk: 20
Lágr: Praha
Za co jezdí: Skřet
Co rád: Dobré kostýmy, partu přátel, tonic
Co nerad: Kostýmy alá prostěradlo, cigára, chlast, kretény, co mi chčijou na stan
Míra RP: Snažím se. Mám už i skřetí stan, byť je těžký a nějak malý. Jsem schopen klasického LF. Jen se musím naučit víc řvát.
Kontakt: Na BOT lezu téměř každej den, jinak email ashen.shugar@email.cz, ICQ 291981424
Jak jsem se dostal ke skřetům: Fantasy a šerm mne vždycky přitahovaly, takže když jsem se v patnácti rozhodoval, koho budu dělat, skřet byl pro mně jasná volba.
**********************************************************************************************************************************************************************************************

Ashen

Příloha:

Good_photo_2.JPG [ 67.7 KiB | Zobrazeno 10448 krát ]

orzo

Rûk

Maska by tomu opravdu dala grády ::ano

Ashen

Rûk píše:

Maska by tomu opravdu dala grády ::ano

Plánuju, plánuju, jen potřebuju někoho, kdo to opravdu umí... Jsem na to zatím kašlal s tím, že v tej přilbě to stejně není vidět, ale určitě bude ;-)

Ashen

Nový příběh v představení, přizpůsobený klanu... ;-)
A aby tento příspěvek nebyl úplně OT... Snad se Haevar neurazí ;-)

Jak se Ashen Šor´tugaal setkal s Haevarem.
Čepel se mu svezla po hrudním plátu. Zanechalo to na něm pouze slabé škrábnutí. Tsuran viditelně zbedl, když viděl, že jeho lehkázbraň proti této kovové zbroji mnoho nezmůže. Ale překonal svou odvahu a znovu zaútočil.
Ashen ránu odrazil stranou a výpadem sekerou udeřil malého člověka do hlavy. Ohnal se štítem a muž padl k zemi s rozbitou hlavou. Skřet ještě udělal dva kroky a dupl mu do tváře. Váha zbroje udělala své. Ashen vítězoslavně zařval, ale to už tu byli další. Odrazil jedno kopí, druhé se mu svezlo po přilbě. Mírně se zapotácel a jen díky štěstí zachytil další kopí štítem. Kolem něj proletěl šíp a někdo za ním zařval. Na volné místo vedle něj přiskočil Haevar, jeho kopí se mihlo prostorem a jeden z tsuranských lidí se chrchlavě svezl k zemi. Ashen skočil kupředu, srazil stranou druhé kopí a sekl do člověka. A pro jistotu ještě dvakrát.
Haevar znovu bodl, jako had, rychle a přesně, a další z té lidské chátry padl k zemi. Oba vnikli do nově vzniklé mezery v řadě a zuřivě ji udělali ještě větší.
Ashenovi se do zorného pole dostali dva lučištníci. Rozběhl se k nim. Jeden začal utíkat, druhý po něm vystřelil, ale netrefil se. Zaplatil za to.
Rozhlédl se kolem. Skupina lidí v záloze si ho všimla a vydala se proti němu. Ashen mírně ustupoval, věděl, že jich je moc. Náhle pocítil v boku bolest. Otočil hlavu a viděl člověka, v plechu zakutého, který mu do boku zasekl sekeru. Skřet sebou trhnul a dopadl na zem. Zuřivě oddechoval a zpod zbroje mu tekla černá krev. Člověk už se chystal ho dorazit, když tu na rameno dopadl velký palcát a nejspíše mu zlomil ruku. Pak mu něco narazilo do zad, muž se zapotácel a v příštím okamžiku mu z hrudi trčelo kopí, kterým mu Haevar bodl mezi lopatky.
Zatímco se muž skácel k zemi, Ashen se ztěžka postavil na nohy a opřel se o strom. Bitviště se přesunulo dál. Odstrčil skřítě, které mu chtělo pomoci a vyhledal očima Haevara. Stále těžce dýchajíc, snažil se mu vyjádřit úctu a snad i poděkovat pohledem. Těžko však z jeho tváře, tolik podobné vlčí, něco vyčetl.