|
Byla hluboká a ledová noc. Já a má sestra jsme bloudily černým lesem, kde jsme zakopávali o ostré kořeny stromů a větve stromů, co se ve větru zmítali nás švihaly do tváře.
Po chvíli putování se proti nám jako blesk z nebe objevily dvě postavy. Když jsem jim pohlédla blíže do obličeje, jedna postava mi byla velice povědomá. Rozpoznala jsem v ní skřeta gombasa, se kterým jsme si hrávali jako skřeťata před jeskyní.
Za ta léta co jsme se neviděli se z něj vyklubal svalnatý a zkušený skřet bojovník a měl i svou vlastní otrokyni, což byla ta druhá postava vedle něj.
Se setrou už jsme byly velice utahány z ustavičného bloudění po lese a tak jsem sebrala zbytek odvahy a zeptala se skřeta jestli se můžeme přidat k nim. Skřet naštěstí souhlasil.
Naše oblečení bylo celé potrhané, od toho jak jsme se trmácely drsným terénem. Protože jsme byli se sestrou ještě mladé a zhýčkané naší matkou která se o nás celé roky starala, nevěděli jsme pranic o běžných ručních pracích, natož o tom, jak se zašívá oděv. Naštěstí náš vůdce opustil teplo jeskyně už před lety a byl samostatný a zkušený, poradil nám tedy jak oblečení opravit a dokonce i jak ušít nové. Když jsme jakž takž daly naše hadry dohromady, vydali jsme se dál na tajuplnou cestu z lesa ven.
V průběhu putování jsme zažili nemálo dobrodružství, málem jsme se i zapletli do dvou bitev, kde nás naštěstí ochránil náš vůdce gombas. U vědomil si, že teď přichází náročnější část cesty, kde i my bysme měli umět alespoň základy boje a tak nám vyrobil jednoduché zbraně a učil nás, jak se zbraní zacházet.
Zatím jsme na naší cestě použily zbraň proti nepříteli pouze jednou, ale pach krve a umrlecký řev protivníků se nám zalíbil natolik, že jsme se já, moje sestra a otrokyně rozhodli, že se chceme naučit bojovat dokonaleji a i my se budeme bít za naši černou stranu a opíjet se z pocitu výtězství a krveprolití bílé rasy.
Náš vůdce gombas to viděl s velkou radostí. Napadlo ho vyhledat zbytek členů jeho klanu s tím, že nás přivede jako další otrokyně. Klan nás s radostí přijal.
Tak teď putujeme společně s klanem Vorbat Illid jako jejich otroci. Pokorně jim sloužíme a jsme vděční za každou radu,co nám dají, ať už ohledně techniky boje,tak i jak vyrobit zbraně, zbroj, oděv a ostatní věci potřebné k přežití v boji.
Zatím jsme sice jen podřadné 4 otrokyně a výše postavení v klanu nám to dávají občas pěkně najevo. Ale budiž nám útěchou, že třeba jednou přijde den, kdy se vypracujeme na lepší úroveň a klan nás přijme jako právoplatné členy Vorbat Illid a nebo snad i dokonce předčíme schopnosti našich pánů z klanu,vzbouříme se a poté vybudujeme svůj vlastní klan.....kdoví
Nuže, nyní pokračuji dále vstříc dalším dobrodružstvím a osudům.
Postava: Evice
rasa: Uruk
Klan:Vorbat Illid - Potkani
Hodnost:otrok
Co ráda: maso,alkohol, krev, řev, bolest
Co nerada:chladné noci, elfí uši
Hráč: Eva Nejezchlebová
Věk:21
Práce, škola:Recepční, dálkově vysoká
Co ráda:čmárání,šití,hudba,kultura,kamarádi,dřevárny
Co nerada:nuda,nuda,nuda
|
