Bolest, zima a smrt,to vše cítil. Palicí mu byly zlomeny končetiny, nechali mu je znovu srůst, jen aby je mohli znovu zprerážet, do krvácejících ran se dostaly zárodky nejhorších nemocí, on však byl za minulého života velmi silný a tak stále žil, jeho duše byla zlomena. Po mučení byl hozen do temné jámy kde strávil snad celý život, nenáviděl sebe, nenáviděl svůj druh, nenáviděl všechno. Bubnování a hluboké dunění ho probudilo, jeden z jeho mučitelů ho vytáhl z jámy, která se mu už stala životem a hodil mu černé brnění,poté mu dal rezavý tupý meč, hned jak ho sevřel v černých pařátech, pohlédl na svého dozorce, když odcházel byla za ním cítit čerstvá mrtvola a on byl nabuzený, hladový a plný chutě zabíjet. Davy pochodovaly, s řevem, podporovány bubny, pochodovali na nepřítele. Patřily ke skupině která byla přidělena k velkým z bílé ruky, všechny to sžíralo, ale nikdo se nevzpíral vůli oka. Řev skurutů zahájil útok, který druhý den skončil masakrem, objevil se bílí čaroděj, škoda, jejich jednotka už bušila na poslední bránu a byl slyšet jekot žen a dětí. Stáhli se, ale málem je dostali stromy, celej zatracenej les ožil. Přežil, pár jich přežilo, utíkaly a skrývaly se, až našli útočiště na úpatí vysokých hor, za nocích se tam proháněla dravá šelma kterou začali uctívat místo oka a tak vznikla Noxfera a její druzi si daly jména, protože tady v divočině konečně něco znamenala, vůdcem se stal Mardug o kterém byl z části tento příběh.
_________________ S neutichajícím hladem a žízní,ženoucí se černou nocí...Noxfera.. viewtopic.php?f=5&t=71
Naposledy upravil Mardug dne ned 04. led 2009 14:47:09, celkově upraveno 1
|