Gurk
Posted: Wed 05. Oct 2011 17:12:05
Tma,ostatně jako vždy.Procházím staré štoly a díry,které vyhloubili mí předci……
Těžili jsme zde černý hořlavý kámen a po skromnu rudu.Ale neuměli jí zpracovat,tak nám nezbylo nic jiného,než obchodovat se sousedy.plynulo z toho velké bohatství.
Byl to krásný věk.Rozhazovali jsme,chlastali,žrali,no prostě měli se skoro jak mocní Frumi.
Jednoho dne mě vzbudilo světlo v dáli chodby.Měl jsem ukrutný bolehlav z další propité noci a říkal si koho to sem elfi nesou?!
PŘIŠLI !! Šaman to předpovídal.Fousatí a vyžraní s lucernami v pazourách.Utekli jsme,chodby se kroutily a my běželi za staršími.Radili se,po chvíli rozvažování jsme zaslechli jejich dupot. „Není čas,“řekl největší skřet, „Šavle do pazur.“Starší se rozběhli chodbou přímo proti nim.Slyšel jsem zařinčení železa a nářek fousáčů.Vrátil se jediný,A právě ten největší z nás.V ruce držel uříznutý kus spletených vousů.Je to tak jak předpověděl šaman!Z chodby slyšíme další zvuky,zbystříme.Žádné světlo nepřicházelo,byl to jeden z nás,usmolený posel.Nesl zprávu z nedaleké Morie.„H,h,hlavní útok,“vykoktal, „v Morii,svoláváme všechny.“Vtom se všichni rozutekli a začali zbrojit.Nic těžkého nebereme,jen pár zbraní.Naše řady jsou složeny hlavně z lehkooděnců.Vyrazili jsme….
Prošli jsme plno chodbami a dorazili k Morii.Tam,už bylo obrovské ležení černé armády.Přikulhal k nám jeden druh a ukázal na velkou chodbu.Prošli jsme ji a viděli shromáždění velitelů,kteří spolu rozmlouvali.Náš velitel se šel zapojit do diskuze.Po chvíli přišel zpět a řekl mi:„Boje se nezúčastníš,neboť si tu s námi ještě málo zim.Musíš hlídat starou jižanskou stezku v oblasti našeho průsmyku.“Můj pohled byl nesouhlasný,ale rozkaz je rozkaz.Vzal jsem si sebou dva společníky a vrátili se zpět do našeho prýsmyku.Společníci se usadili na severní straně, já odešel níže.Dorozumíváme se kouřovými signály a vyhovuje nám to….
Dvě zimy,už dvě zimy to jsou od bitvy a z našich se pořád nikdo nevracel.Došly zprávy o rozptýlení skřetů po zemi.Morie se udržela,ale s velkými ztrátami.Boj utichl,ale ne na dlouho!
Po třetí zimě….
Ti pastevci co ženou stáda po stezce se začínají kolem usazovat.Jejich ovce a kozy (někdy i krávy) jsou dobrá a snadná kořist,po letech moru a bojích v Morii.Během těch třech zim jsem mnohokrát slyšel troubení rohů,které povolávaly černé do boje.Já musel vždy zůstat a hlídat průsmyk,ale to se teď změní!
…..Tohle je můj příběh.Zase slyším ten zvuk dobývajících krumpáčů.Zase přijde válka,cítím to v hlíně.Tentokrát jdu s nimi!
Těžili jsme zde černý hořlavý kámen a po skromnu rudu.Ale neuměli jí zpracovat,tak nám nezbylo nic jiného,než obchodovat se sousedy.plynulo z toho velké bohatství.
Byl to krásný věk.Rozhazovali jsme,chlastali,žrali,no prostě měli se skoro jak mocní Frumi.
Jednoho dne mě vzbudilo světlo v dáli chodby.Měl jsem ukrutný bolehlav z další propité noci a říkal si koho to sem elfi nesou?!
PŘIŠLI !! Šaman to předpovídal.Fousatí a vyžraní s lucernami v pazourách.Utekli jsme,chodby se kroutily a my běželi za staršími.Radili se,po chvíli rozvažování jsme zaslechli jejich dupot. „Není čas,“řekl největší skřet, „Šavle do pazur.“Starší se rozběhli chodbou přímo proti nim.Slyšel jsem zařinčení železa a nářek fousáčů.Vrátil se jediný,A právě ten největší z nás.V ruce držel uříznutý kus spletených vousů.Je to tak jak předpověděl šaman!Z chodby slyšíme další zvuky,zbystříme.Žádné světlo nepřicházelo,byl to jeden z nás,usmolený posel.Nesl zprávu z nedaleké Morie.„H,h,hlavní útok,“vykoktal, „v Morii,svoláváme všechny.“Vtom se všichni rozutekli a začali zbrojit.Nic těžkého nebereme,jen pár zbraní.Naše řady jsou složeny hlavně z lehkooděnců.Vyrazili jsme….
Prošli jsme plno chodbami a dorazili k Morii.Tam,už bylo obrovské ležení černé armády.Přikulhal k nám jeden druh a ukázal na velkou chodbu.Prošli jsme ji a viděli shromáždění velitelů,kteří spolu rozmlouvali.Náš velitel se šel zapojit do diskuze.Po chvíli přišel zpět a řekl mi:„Boje se nezúčastníš,neboť si tu s námi ještě málo zim.Musíš hlídat starou jižanskou stezku v oblasti našeho průsmyku.“Můj pohled byl nesouhlasný,ale rozkaz je rozkaz.Vzal jsem si sebou dva společníky a vrátili se zpět do našeho prýsmyku.Společníci se usadili na severní straně, já odešel níže.Dorozumíváme se kouřovými signály a vyhovuje nám to….
Dvě zimy,už dvě zimy to jsou od bitvy a z našich se pořád nikdo nevracel.Došly zprávy o rozptýlení skřetů po zemi.Morie se udržela,ale s velkými ztrátami.Boj utichl,ale ne na dlouho!
Po třetí zimě….
Ti pastevci co ženou stáda po stezce se začínají kolem usazovat.Jejich ovce a kozy (někdy i krávy) jsou dobrá a snadná kořist,po letech moru a bojích v Morii.Během těch třech zim jsem mnohokrát slyšel troubení rohů,které povolávaly černé do boje.Já musel vždy zůstat a hlídat průsmyk,ale to se teď změní!
…..Tohle je můj příběh.Zase slyším ten zvuk dobývajících krumpáčů.Zase přijde válka,cítím to v hlíně.Tentokrát jdu s nimi!
![::]](./images/smilies/orc12.gif "úsměv"){kind=small}
