Nevím, zda tu někdo četl příběh našeho klanu... Ten byl de facto zničený taky, ale zevnitř, námi samými
On je ten příběh psaný z pohledu třetí nezúčastněné osoby, víceméně.
Pro ty, kterým se to číst nechce (sr_či), ve zkratce:
Byl klan. Po velkých válkách odešel do hor, kde se usadil a tak se na nějakou dobu odloučil od ostatních skřetů. Tento klan útočil okolní hory, podroboval si atd. Časem jim došlo jídlo, páč všechno vymlátili a nepřátelé, páč všechny vymlátili. Vrrky už taky snědli. Byl hlad. Válečníci se nudili. Poslali tedy skupinu skřetů vedenou náčelníkovým synem do nížin. Ti tam potkali ostatní skřety a našli nové místo pro celý klan. Jenže když se vrátili do původní vesnice, ti se tam mezitím téměř vyvraždili. Všichni přeživší a nalezení byli odvedeni do nížin, kde se založila nová vesnice, i když už menší než ta původní.
Takže, náš klan je vymlácenej taky, ale žije, jen v menším počtu.
Doufám, že taky nebudeme prohlášeni za emaře...
PS: To mi připomíná že bych si mohl upravit představení a přizpůsobit ho klanu, kruciš...