|
Legenda o původu skřetů, jak ji vyprávěl uruk Marghul princi z Temného hvozdu, Legolasovi.
„Existuje dvanáct hlavních skřetích kmenů. Řiká se, že je to podle dvanácti matek, který vyšly v požehnanym věku temnoty z pevnosti Votar-stor. Tu pro ně měl, ze záhybů těla bohyne Dha, vybudovat pán temnoty Madh Burzum, jako na obranu před vládkyní bílého ohně, bohyní Draut. Teda... vono vlastně existuje víc verzí. Podle některých Dha a Burzum splynuli v jedno, podle jiných zase ne. Další třeba oproti tomu Dha vůbec neuznávaj a tvrděj, že existovala jen jedna velká matka a to byla právě Temnota sama. Protože ve skutečnosti to vlastně od začátku byla ženská... což podle mě nedává moc smysl. Další trvaj na tom... no, to je fuk, protože je logický, že správná z nich může bejt jen jedna. Já ti povím tu Buvolí. Ne, že by byla o něco lepší, nebo tak. Akorát, že ji znám nejlíp.“
Drmolil Marghul bez přestání, až z toho chudáku elfovi šla hlava kolem.
„Počkej!“
Vpadl mu do řeči, jen co dostal příležitost přerušit ten zmatený výlev.
„O jaké buvolí verzi to mluvíš? A kdo je Dha? A jakých dvanáct kmenů? U všech valar! Ať to dává smysl!“
Skřet se zarazil a věnoval Legolasovi jeden dokonale přezíravý pohled. Pak si útrpně povzdychl a začal na novo tentokrát o něco pomaleji.
"Kdysi dávno, v požehnanym věku vyšlo z pevnosti Votar-stor dvanáct matek, který před tim pojal za manželky Pán Temnoty. Každá z nich porodila šest dcer. Každá dostala věnem kus země, aby měla se svou rodinou, kde žít a každý daroval jedno ochranný a pomocný božstvo, aby jí sloužilo. Říká se, že pramáti Shaataz měl ze všech svých žen nejradši. Proto jí taky obdaroval největším dílem temnoty, aby se z ní stala mocná a silná válečnice. A na cestu ji vybavil ne jednim, ale rovnou dvěma ochráncema. Buvolí krávou Naga-mhad a beranem Khalou. Za domov jí určil rozlehlý a široký pláně na severovýchodě, plný početných a skvěle živených stád, který ji i jejim dětem navždy zajistí dostatek jídla, takže nikdy nebudou muset trpět nouzí. No a nám ze severovýchodu se podle Naga-mhad říká Buvolí kmen. A kraji, kde žijem, zase Buvolí pláně."
Legolas skřetovi naslouchal s očima na vrch hlavy. Náhle mu jeho vyprávění začlo být v čemsi povědomé.
"Pán temnoty! Pán Temnoty!"
Opakoval si po něm v duchu. To nemůže být nikdo jiný, než....
"Morgoth Bauglir!"
Hlesl téměř bez dechu a celý se otřásl odporem, jen při pomyšlení na to gigantické zlo.
"Co?"
Pohlédl na něj Marghul bez sebemenší špetky vzrušení.
"O nikom takovym jsem v životě neslyšel."
Elf ale neměl sebemenší chuť ono zlořečené jméno vyslovovat dvakrát. Jen z pouhé zmínky o té nečisté bytosti mu naskakovala husí kůže.
"Ty... ty tomu příběhu věříš?"
Zeptal se raději honem, aby odvedl řeč jinam. Skřet byl chvíli ticho, pak ale propukl v hurónský smích.
"Dostals mě, elfíku!"
Pravil s lišáckým zamrkáním a ještě při tom elfa stihl, snad jako projev úcty k jeho ostrovtipu, poplácat po zádech.
"Podle mýho názoru je to jen blábol. Povídačka pro děti!"
A začal nanovo.
"Teda... temnota existuje. To je prokázaný! Dá se to měřit a spočítat. Ale proč by to měla bejt nějaká všemocná bytost, že jo? Která se ještě navíc bude namáhat s tvořenim skřetů. Víš, co si o tom myslim já?"
A pohlédl na na elfa spiklenecky.
"Podle mýho názoru jsme prostě jenom normálně víc vyrostli. Na severu je zima a není se tam moc kam schovat. A když chceš uštvat buvola, musíš bejt velkej a silnej. No a ty z nás, co takoví nebyli, tak prostě pošli hlady."
_________________
The mighty arising
|
