| BOT - Skřetí a trolí svět https://forum.snaga.cz/ |
|
| Kronika RakTaarbami https://forum.snaga.cz/viewtopic.php?f=39&t=900 |
Stránka 1 z 1 |
| Autor: | Farmak [ stř 27. led 2010 12:27:56 ] |
| Předmět příspěvku: | Kronika RakTaarbami |
OSADA NA VRCHOLU HOR Mlha se tady v horách snáší lehce. A stejně jak objevuje se, tak i mizí, ovšem v jejích spárech neviděl bys ni kroku svého. A když se trochu rozestoupí, pohled na opuštěné vesnice naskytne se nám. A uprostřed toho všeho osada, osada Taarbami. Kdybychom tam vešli v jiný čas, ruch by kolem nás byl, všude hojnost, boje, vrčení a smích, tlukot desítky kladiv, co utvářely zbraně na kovářských kovadlinách. Ale nastal právě onen čas, období, kdy mlha padá rychle a střídá se s prudkým ledovým větrem, jenž do morku kosti vpije se a usedne jakémukoliv tvoru. Mrtvolné ticho, napjaté a zoufalé ruší kladiva jen pár kovářů. Jeden z nich se vysíleně usadí na kámen a pustí své kladivo na zem. Zoufale zavrčí a jakoby ho popadla na chvilku zuřivost, zacuká sebou. Nemá však dostatek síly na něco více. I ostatní se posadí, by zahnali únavu a vyčerpání, co právě z hladovění čiší. Uprostřed polomrtvé osady ční se skalka malá s totemem, obětinami a pohasínajícím ohniště. Před ní stojí dushataar s migataar v osobě jedné. Její tělo prohýbá se a trhá sebou jako by ji někdo za končetiny držel. Náčelníkova dushataar, Farmak. Okolo ní nádobky, kde pálí své bylinky a co rozpoznat řeč, náznaky a vnuknutí Frumi jí pomáhají. Nakonec lehne vyčerpána před skalkou a její tělo ještě chvíli chvěje se. Pak byliny do ohniště vysype a nechá je dále svému osudu. Pomalu prochází osadou. Rudé oči nepřítomné, skoro jako by jinou cestou šla a jinde byla a občas jako by promluvila ve svém nářečí a ruce natáhla k božstvům. Nikdo si nedovolí oslovit ji. Pak její tělo zmizí v hliněném náčelníkově obydlí. Ten tam sedí a jeho oči skoro zvědavě hledí na dushataar. Jsou tam i jiní skřeti. Hlavně Ashen, druhý nejsilnější muž v celé osadě. Farmak se obtočí kolem náčelníka, jako ještěrka a pak odleze a posadí se za něj, aby ji slyšel on ale i ostatní. Byliny stále působí, přesto je její tvář neměnná. A pak promluví ve své řeči rodné: "Frumi pukhlaatuz, ulu naarthraakatuz paak. Ulu zosh thraangshum agh ulu baagatuz staazgza. Guri zaaugub gimbaat staazgoror guri-ur. Dhurz guri laazorratus zaaghiza. Taa kul naarash tul. Laat daargub baaiark. Ulu zaaugatub staazgoror Taarbami-ur. Atiig slaaium , tul maatum." "Frumi promluvili, dali obraz. Mají veliký vztek a prokleli toto místo. Musíme pro nás najít lepší místo. Protože jsme vyplenili tyto hory. Nic tu není. Pošli skupinu. Najdou lepší místo pro Taarbami. Tam život, tady smrt,"pronese její učedník, jako by byl ozvěnou v místnosti. Farmak přitiskne svou hruď na náčelníkova záda a přivře oči, aby si dopřála trochu odpočinku. Po obrovském energickém vypětí přichází chvíle útlumu jako ticho po kruté vichřici. Obejme svýma stále třesoucíma se rukama jeho hruď a tiše šeptá zaříkávadla, co jsou sotva slyšet i pro samotného náčelníka. Z jejích rukou proudí malá, příjemná energie, co mu dodává síly. Pak se pousměje. Skoro by se řeklo, že nad tím, jak cítí Ashenův závistivý a žárlivý pohled, jeho zášť a bažení po moci. Náčelník prudce vstane a tím Farmak od sebe odstrčí. Nakáže Ashenovi, by našel správné muže, kteří se vydají na výpravu. Ashen odejde spolu s ostatními. Tu se Farmak k náčelníkovi přitulí jako krotké, poddajné zvířátko. "Ashen,"promluví náhle, "vládne větší silou, než-li vy." Náčelník zpozorní. Vztek projede jeho tělem. "Frumi mi ukázali v mojí vizi, jak Ashen skolil desítky mužů, skřetů zuřivějších než on sám. Mé oči samy viděly, jak zabil rozzuřeného a šíleného vrrka bránící své teritorium," Jako klín kdyby byl náhle vražen náčelníkovi do mysli. Prudce vstane a zuřivě od sebe Farmak odhodí. Rozlícený vyletí ven, ale dushataar ho zastaví. Sdělí mu, že pokud je Ashen opravdu silnější, jak jí Frumi ukázali, neměl by se pokoušet ho přeprat. Ať ho pošle na tu výpravu za lepší zemí a tím se ho na dlouho zbaví. Náčelník chytí Farmak pod krkem a donutí ji pokleknout před jeho postavou. Očima se tato dushataar rozhlédne po osadě, když zahlédne Ashena. Kdo ví, co tenkrát honilo jí se hlavou, snad zdála se příliš ponížena, snad selhala její oddanost a poslušnost k jedinému skřetu. Jako by ji Ashen nabádal, aby šla s ním, jako by si nedokázala uvědomit, koho poslouchat. Náčelníka nebo muže silnějšího než-li on. Kdo ví, na co přesně myslela a proč vlastně zalhala, takto, poprvé a naposledy, když se z jejích rtů dostalo: "Frumi chtějí, abych šla s nimi též." A tak se stalo, že hned k ránu nastoupeno bylo několik skřetů a Farmak, dushataar a migataar. Ashen, schopný vojevůdce, si vybral své nejvěrnější a nejsilnější muže: Punkensteina, dobrého zbrojíře; Sardara, kováře; Bobra, skvělého válečníka. Ti čtyři bojechtiví a bojeznalí. I vydali se spolu s jinými ushataari z Osady na sestup z hor do úrodnějších nížin. (pokračování příště) |
|
| Autor: | Farmak [ pon 01. úno 2010 2:43:43 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Kronika RakTaarbami |
NA ÚPATÍ HOR A BITVA ZA KRÁLE A PROTI KRÁLI XI Jak Farmak řekla, tak se stalo. I vykročí tak na cestu dlouhou a úmornou, až sejdou na úpatí jedné z hor. Vybrali si nečas na svou cestu. Frumi jim příliš nepřejí a Farmak je zoufale žádá, aby je v pořádku nechali odejít z hor. Snad ji zprvu pro její lež neslyší, snad na ni na chvíli zapomněli. Je zima a často se stane, že tam sníh se uvolní, tu led popraská a protrhne se, aby pohřbil někoho z nich pod vodou. Cestou narazí na několik vesnic, které vydrancovány a zpustošeny jsou, když jimi skupina projde. Čím nížeji jdou, tím více vesnic potkávají a tím méně je zima trápí, když jejich hladové zbraně a touhy získají, co chtějí. Krev, zděšení a křik svých obětí. Dojdou na úpatí hor. Vidí zde mnoho života. Tedy nížina je zřejmě bohatší, ale i zde je hojnosti více, než-li v okolí jejich osady. Když zastaví se na menší odpočinek, aby migataar mohla rány jejich a omrzliny ošetřit a dodat jim síly, uvidí jiné skřetí bytosti. Farmak a velitel zbystří a hned se jim představí. I nabídnou našim poutníkům na jejich prosbu skrýš a přístřeší v ležení tábora Grumpovy hordy. Jsou tam však i skřeti jiní. Různé klany z různých míst. Zde Farmak setká se se skřetem, co její znamení pozná, však neví odkud. To zajisté mu Frumi vnukli. Navečeří se ještě ze zbytků, co jim zůstaly po krvavém běsnění ve vesnicích. Tu usadí se k ohni jednomu, kde jiní moudřejší a zkušenější dushataari sedí, dozví se Ashen i Farmak pravidla tohoto světa z jejich úst a i z úst atamanů. Zde každý má území své. Když je však třeba, klany se spojí, by pod vlajkou sjednocených klanů a kmenů bojovali bok po boku. I uděleno malé území jim je. Avšak pod podmínkou přítomnosti na bitvách potřebných pro skřetí populaci, ať už budou zavoláni či nikoliv. Prý se k bitvě schyluje i nyní a za pár dní bude třeba každé pomoci, včetně té od RakTaarbami. Ještě než ku spánku se uloží, domluví se Farmak s Ashenem. Vyšlou skupinu, mezi nimi i Sardara a Punkensteina, by se vrátili do osady a přivedli všechny níže, do této vrchoviny, na malé území, jež jim bylo přiděleno, a tak mohli založit zde svou novou osadu. Ti, opojeni úspěchem zde, se hned zrána, po nerušeném odpočinku, vydají zpět do krutých, strmých hor. Než však opustí ležení, vyběhne za nimi Farmak se spoustou míšků a žádostí, by ji přinesli od každé byliny trochu z její jeskyně v Osadě. Pak jim popřeje šťastnou cestu a sdělí jim, že Frumi je již na cestě ochrání. Na její tváři možno zřít vyčerpání, když svýma rudýma očima sleduje odcházející skřety. Celou noc podávala na obětní oltář obětiny všeho druhu, pronášela zaříkávadla a úpěnlivě prosila Frumi o odpověď. Ti mlčeli. Cítila jejich vztek. A cítí ho i nyní, když pozoruje odcházející skupinu skřetů. Ví, že něco udělala špatně. A tak po několik dní je zavřena ve své malé obřadní místnosti, kde v transu a opojení prosí velké Frumi o jejich zjevení. Byla již odhodlána obětovat i sebe sama, když jí konečně Frumi seslali vizi, promluvili. Tu viděla, co svým odchodem způsobila. Tím, že udělala něco, co po ní Frumi nechtěli, změnila poslání a opustila Osadu, je rozezlila. Snad kdyby tam zůstala, neviděla by co nyní. Osadu plnou mrtvých polovičních skřetích těl včetně náčelníkova. I vyčerpaně klesne na zem a její tělo se ještě třese, když ze své chyby poučuje se. Frumi usoudí, že se tato dushataarka poučila ze své chyby a dopřejí ji na chvilku klid. Farmak zaslíbí Frumi svou poslušnost, o kterou se dělí Frumi s náčelníkem, než na chvilku ztratí vědomí. Když probere se, časem neplýtvá, vydá se za Ashenem. Vstoupí do jeho stanu bez varování. "Tvé přání bude splněno. Náčelník je mrtev," sdělí mu a pohled plný vzdoru proti Ashenovi opadne, "nyní jste mým pánem Vy a mocní Frumi." Ashen se vítězoslavně usměje. Než však stačí cokoliv udělat, Farmak se ukloní a odejde z jeho stanu. Lehne si na své místo a usne. Musí načerpat síly na další den, kdy bitvy budou vedeny pod velením Grumpa. Hned ráno je zbytek Taarbami nastoupen spolu s ostatními skřety. Vrčící, dychtící po boji, krvi a čerstvém masu. Farmak podpoří jejich bojechtivost obřadem, který vykonala časně z rána, když mnozí ještě spali doufajíce, že si Frumi získá na svou stranu. Začnou nelítostné boje. Nejprve dostanou tip, že jakýsi král bude procházet po cestě kolem nich. Tak ukryli se skřeti do skrýše a vyčkávali. Náhle uslyšeli bojový křik nelidí. I vydali se tím směrem, by jim dopomohli k vítězství a sami si urvali kus kořisti. Odvaha, bojechtivost a chtíč po křiku nepřátel je veliký, ale nepřátel je příliš mnoho. Přesto mnozí ukojí svou žízeň po čerstvém masu. I když jich spousta padne. Ti další přežijí, když se v labyrintu ukáže jejich válečnický um a některé bitvy vyhrají. Uřezávají těm lidským tvorům hlavy a končetiny. Nastane krvavá vřava a řežba. I když byl hněv Frumi zažehnám včas, nebyli nakloněni vítězství ve prospěch skřetstva. Migataar některé zachránila, jiným musela vnitřnosti z těla vyrvat, by netrápili se více. Sám dobrý ushataar Bobr byl zraněn v tomto drsném boji. Nakonec byl nalezen poklad, z něhož každý chtěl svůj kus, včetně nelidí a lidské rasy. Přesto, že byla prolomena lidská první řada s pikenýry, ukořistili zlata více. Avšak síly statečným ushataarům na straně zla, temna, docházely. Celu dobu ve sněhu brodili se, v tomto nejkrutějším období zimy. Tak sebrali se a pomalu z bojiště mizeli spolu s válečnými kořistmi, kterých přes to všechno nebylo až tak málo. Zbytky rozdrcené Grumpovy družiny vrátily se na svá území, do svých osad a vesnic, do klanů a kmenů, kam patří. Na Taarbami, kteří bitvy přežili, v jejich novém území již čekají skřeti z jejich řad, jenž vysláni do vysokých hor byli, a s nimi zbytek skřetů z Osady. (pokračování příště) |
|
| Stránka 1 z 1 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
| Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|