Probudil jsem se. Ležel jsem sám v Temném hvozdu, podle intenzity světla dopadajícího na zem zkrze koruny stromů jsem byl jen malý kus od okraje toho proklatého lesa. Na hlavě jsem měl tržnou ránu od nějaké ošklivé sečné zbraně, cítil jsem bolest a nepřátle, strašný puch. Elfí smrad. Vydal jsem se pryč, musel jsem se dostat z lesa, nejsem zvyklý bojovat sám a už vůbec ne v lese a proti elfům. Z předchozího života jsem si nepamatoval téměř nic. Běžel jsem na východ protože les vypadal tímto směrem řidší. Měl jsem štěstí, po pár hodinách běhu jsem se dostal na okraj lesa a uviděl jen kousek na sever kouřící hromadu dohořívajících mrtvol a vedle ní skřetí tábor. Vydal jsem se k němu. Jeden starší skřet mě obeznámil s tím že jsme byli přepadeni elfy, kteří jsou již tam, kam patří, neboli na té doutnající hromadě. Pár dní poté se naše komunita vydala na sever, a pokračovala tak ve svém dlouhém putování z jihu, až jsme se dostali mezi Temný hvozd a Osamělou horu. Zde jsme jak jistě víte vystavěly tábor, ze kterého se vyvinula mohutné a úctyhodné město Gundabal... Když později do Gundabalu přišli elfové z ošklivým úmyslem vyhubit nás, Frumi stáli při mě a tak jsem byl v tomto čase na válečném výjezdu směrem k Osamělé hoře. Nyní sídlím v Gundabalu a snažím se přispět jak to jen jde k naší obnovující se slávě..
Popis: Jméno: Gorg Rasa: Díky nedostatku vzpomínek nevím jistě, ale pravděpodobně patřím k rase Nâz-Hai Sídlo: Gundabal Hodnost: Ushatar Mám rád: Meče, plech, kůži, krev (elfí, lidskou, trpasličí), maso (elfí, lidské), oheň, boj Nemám rád: Palice, živé Elfi, živé Lidi, živé Trpaslíky, Trpasličí maso (mám radši libové), pořádek, zimu, bílou
_________________ Říkejte mi Gorg... Moje představení
Naposledy upravil jkacmacek dne sob 06. čer 2009 22:57:06, celkově upraveno 1
|