(Pozn. aut.: jedná se o pokračování historie Gundabalu z www.gundabal.ic.cz)Nechápal jsem co se to k nám zase přitáhli. Vypadalo to jako skřeti, ale bylo to malý a slaboučký, na první pohled nula. Nemělo to morálku, nemělo to sebeúctu, nemělo to nic krom šavle a pár hadrů. Bylo jich tak
nukmash a evidentně byli pěkně vyplesklí z našich velikých síní a hor železa shromážděných kolem Shagrata na železným trůnu. Nemoh jsem ani trochu pochopit, proč se s nima král vubec obtěžuje mluvit.
Takže jsem porušil pravidla, prohrnul se blíž k trůnu a obořil se na nejbližšího z vyšších, aby mi koukal sdělit, co se to kurva děje tam venku. O nás Mrchožroutech se ví, že jsme bolehlav pro vedení, takže to ani nebral osobně. Jeho odpověd mě poněkud zmátla:
"Tydle mršky sou od Bolga. Ten srab zdrhnul z Morie, přitáh si tudle pakáž odkdovíkud zjihu. Ta sebranka v životě neslyšela kdo je Černokněžnej král, neznaj ani Saurona. Neptej se mě jak, ale dokázal s nima během jednoho dne dobýt Gundabad, kterej my tu obléháme už přes rok. Trpové zdrhali jak dyby jim hořely fousy. Shagrat se obává, že Bolg má v kapse nějakej trik a že zejtra může sedět na železným trůnu. Teda von to neřek, ale je posranej až za ušima. Chce ho použít pro sjednocení všech, uplatit nebo tak něco. Nemám ponětí, čeho tím chce dosáhnout."
Zíral jsem na něj jak opařenej, po očku sledoval kostry co se plazily k trůnu. Nakonec jsem mlčky kývnul a ztratil se. Vysokej se tvářil potěšeně, že zase jednomu malýmu sráčovi ukázal kdo tady má páru o důležitejch věcech. Pravda, bejt to někdo jinej, nejspíš by neřek slovo a potichu ho zbičoval.
Gundabadská sebranka se dál plazila, ted už skoro ryla držkama v šutru. Tahali sem a tam nějaký darovátka, popravdě nic co by někoho z nás nadchlo. Kref a kosti neni nic proti poctivýmu železu.
Když slyšení skončilo, král vstal a s řevem osobně vyhnal všechny, krom Gardy a nás. Jako vždy. Když je třeba někoho to nechat odsrat nebo obětovat, pošlou Mrchožrouty. Jednou na to tenhle zmetek doplatí! Zálibně jsem se podíval po želeným trůnu.
"Shizunku bez hodnosti, grate Mrchožroutskýho odpadu! Vybral sem tě, aby ses obětoval pro Throqushar, spolu se všemi svými lidmi. Teda, v Throqusharu končíš, protože už mě pěkně sereš. Tvůj klan odevzdá všechnu zbroj, kterou ste tu dostali, pudeš s těma skřítkama co tu byli před chvílí a budeš součástí armády Gundabalu. Budeš se chovat jako každej druhej Gundabalskej srabák, budeš poslouchat co ti Bolg řekne. Ale zprávy podáváš mě a pokud řeknu něco jinýho, než Bolg, tak poslechneš mě. Tydle hoši souhlasili s tím, že potáhneme na sever pod Horu pod Bolgovým vedením, ale chci mít u něj dohled. Jestli se pokusí jakkoli ohrozit moji svrchovanost v regionu, prostě ho sejmi. Ty jeho nuly by ti neměly stát v cestě. A zjisti mi jak kurva dokázal obsadil Gundabad. Bolg o vás ví, ale nikdo další ať netuší, že máte cokoli společného se mnou nebo s Throqusharem! Chápeš to?"
"Jasný, velikej králi Shagrate, nositeli
Shatugzataru.
*"
O pár let později:Co Bolg zhebnul, chopil se toho tu nějakej Frithol, my mu občas z prdele říkáme básník. Rozkazy obvykle prokládá řečmi o nějakých chlupatých slimácích a slizu a hromadami dalších poměrně nesmyslných blbin. My si myslíme, že má bublinu v mozku, jinak si to neumíme vysvětlit. Nejhorší je, že jak mu všici lezou do zadku, začínaj to řikat taky. Skončíme všichni s nafouklou škeblí...
Jinak je tenhle týpek docela borec, strhnul to tu k akci a během pár měsíců nakopall do zadku každýho jednoho skřeta, co by měl kecy, že něco nemá smysl. A za to mu tolerujem i slimáky. Jenže tenhle Frithol si usmyslel, že vlítne do Throqusharu a všichni před ním kleknou. Mrchožrouty zachvátila okamžitě panika.
Když se to vyhlásilo, všichni na mě koukali jak na elfouna ve sklepě. "Zabijeme ho!" křičel někdo za bojovnýho mávání sekerou. "Ne, počkáme, až se začne bojovat a zmasakrujem celý křídlo, než mu dojde, co se stalo!" volalo pár nejstarších mazáků.
"Držte huby!" povídám mírně. "Neni potřeba šílet. Pudeme s básníkem do Throqusharu. Postavíme se na cestu, kterou se to dá střihnout mimo dostřel z hradeb. Kbyby to tam někdo chtěl něco hrotit, tak mu to důrazně rozmluvíme!" Doprovodil jsem to energickým gestem šavlí. Ozvalo se souhlasné bručení.
"Dál se uvidí. Nenecháme se zbytečně pobít. Přežili jsme všechno, co se tady na severu událo, dokonce i zmagořelý vyznavače Frumi
**. Přežijeme i tohle. Postavíme se tam a dotáhneme lidi zevnitř. Takhle to dělali člověci ještě za války o Věže a fungovalo to perfektně. Někdo v Throqusharu to odskáče místo nás!"
Na to se strhnul hurónský souhlasný řev, evidentně se mnohým neskutečně ulevilo.
"Skut!" zařval jsem.
"SKUT!" odpověděla sborem banda a štíty naskočily vzhůru jako jeden, aby nás ochránily před všudypřítomnými šípy. Vyběhnul sem z řady dopředu, přímo k přilbě, kterou jsem poznával.
"Mogorde! Zastav to! Dem to votočit proti Fritholovi! Stát kurva!"
Mogord se tvářil nervózně, v úzkým prostoru mezi kameny neměl kam utýct. Pak jsem zahlíd Shatugzatar. V tu chvíli mi došlo, že se něco posralo, poněvač král by tak cennou a mocnou věc nikdy nesvěřil nějaké nule.
"Ru-fus! Ru-fus! Ru-fus!" Mogord si to rozeřval a celý obsah průrvy se hrnul na nás.
Řítilo se to na nás. to mi došla druhá pitomá věc během deseti sekund. Jsem sám deset metrů před svou jednotkou. Ale tohle mě fakt nasralo.
"Vrapogat!"
"VRAPOGAT!"
Trochu mě znervóznilo, že námi podpořený masakr v zadní průrvě pomohl k vítězství. Setřel jsem něčí mozek z prošívky, vyplivnul pot a snažil se myslet. Nejdřív mě napadlo jen podívat se, jestli někdo z Gundabalských nemá na mozku bublinu. Pitomej Frithol. Tady odshora jsem koukal přímo na bojiště a ani trochu se mi to nelíbilo. Throqushar utíkal jako krysy před nekonečnou hordou malejch zakrslíků. Jedinej, kdo to tam ještě držel pohromadě, byla Garda. Jenže na čele stál nějaký Cizák, zřejmě ten Rufus nebo co. Oblečený a vyzbrojený nemožně, nepochopitelně, hýbal se jak elfí samice.
Do háje, mysli. Shagrat je tuhej, Bolg je tuhej, Throqushar je v prdeli a ty bys ted moh vyhrát. Jenže tohle... ne. Tady jsinikdy nebyl doma, dycky tě tu akorát prznili a využívali. Dělali si z tebe otroka. Máš na něco víc! Sakra, moh bys bejt i král...Tehdy mě to napadlo. Je to jasné jako facka. Frithol musí tuhle bitvu vyhrát. A ani neví, jakou chybu tím dělá... On vlastně ani neví, že jsme z Throqusharu...
"Grate, co budem dělat?" Lidi vypadaj vyplašeně z nový situace.
Vylez sem si na kámen, abych vypadal důležitějc. "Throqushar je v hajzlu a my s tim neuděláme nic. Ale poslouchejte! Já budu král a vy budete ty největčí borci v celým Throqusharu! Dáme to tu do kupy, ale nejdřív pobijeme tu cizáckou pakáž, co si přitáh Rufus. Opevníme se tu a pak teprve pobijeme cizáckou pakáž, co si přitáh Frithol!"
Koukali na mě trochu zmateně. Ale co řekne Shizunk, obvykle se má tendenci tak z půlky i vyplnit.
"Takže bando, deme na to!"
"Co to slyšim?! Nic takovýho jako sark kurva neexistuje. Tady ste v Gundabalu vyfoukaný mozci, na to myslete! Černokněžnej král je buzna a zdrhnul a jestli uslyším kohokoli říct ještě jednou sark, zabiju ho. Tohle je pravá Šavle Grong třetího praporu Buzugrak a podle toho tomu budete řikat!"Hnali jsme to z kopce jako stádo, zakopávali, kouleli se, šlapali po sobě a rozbíjeli si škeble o šutry. Gundabalský mršky byly všude a bojovaly jako šílený myšohryz. Jako když padesát krys složí a zabije slona. Na to že pořád ještě stály proti nejtěžším železným pěšákům Throqusharu si vedly obdivuhodně dobře. Rána za ranou bylo zabití zdarma pro mě, jásal sem a juchal a užíval si výletu. V zápalu jednostranného vraždění mě ani nenapadlo se podívat na stranu, už nikdo nedával pozor. Najednou se ozval ustrašený pokřik, já se ohlédl a spatřil ryhcle se pohybující stíny současně se zachroptěním těsně vedle mě. Otočit úplně už sem se nestih. Ta vrrčí bestie se skřetem na hřbetě probehla pode mnou jako blesk, blýskla šavle. Ani jsem necítil bolest, jen to v obou podkoleních škublo, jak jimi na nechráněných místech projela ocel. nohy najednou jako bych neměl, třísklo mi to hlavou o zem a někdo mi šplápnul na hrudník. Jo, bezva. Tolik na téma Shizunk králem...popadl mě nezvladatelný vztek. Vteřina a neuděláš nic. Tady jsem skončil, už mě leda donesou na bojiště ale jestli vubec přežiju, tak někde hluboko v dílnách jako nepoužitelnej rozbitej zmetek. Kurva!
"Grate! Co se děje?" nechápavě na mě zírali. Zjevně nechtěli věřit tomu, že by jejich obávaný velitel najednou byl sejmutej. Pech no, co vám mám povidat.
"Zvedněte mě na tamten šutr. Hned!"
Na bitevním poli už bylo prázdno, vobě strany evidentně už byly trochu rozladěný a nikde se nebojovalo. Na rovnějším prostranství sem zahlíd bandu vrrků. V životě jsem je neviděl, ale evidentně to šlehali za Throqushar, stáli zády k železnejm. Co se to tu rojí za nový ksichty, to bych teda kurva rád věděl. Mezi jezdci, co se tedka pomalu sbírali k odchodu, se tyčil obzvlášt výraznej týpek s hrbem na zádech. Evidentně kápo, něco na ně řval.
Ukázal jsem prstem a Mrchožrouti pochopili...
*Krkolomný název v černé řeči. Je to volně přeloženo "ničitel trpaslíků", přesněji však "ničitel malých věcí", palcát či spíš hnusná palice, používaná výhradně králem a prominentními gardisty podle potřeby. Je mírně řečeno k ničemu, ale traduje se, že je začarovaná a dokáže hravě ničit magickou trpasličí brň i pláty. Není to pravda.
**Frumi je jakýsi souhrnný název v černé řeči, zahrnující všechny bohy, duchy a spol. V jedné chvíle ovšem začal mít význam sám o sobě, na konkrétní bytosti už nikdo nebral zřetel. Když se začalo říkat "frumi s tebou", mrchožrouti se z toho mohli jako vášniví vyznavači Morbork (v Tolkienově díle quenijsky Ungoliant) poblít. Přešli proto spíše k označení Shumari - "velcí", kde zůstalo původní odosobnění obecného pojmu, namísto téměř náboženského náboje frumi. Po smrti mnoha Mrchožroutů kvůli vzniklým konfliktům přestali být členové klanu tolerantní vůči smýšlení ostatních Dushatari - šamanů a bytostem, které vyznávají. Popravdě, po nekonečném zametání nejsou Mrchožrouti tolerantní ani příliš oddaní nikomu.