Les byl jejím domovem. Už od mala se radši toulala krajinou, než aby se musela potýkat s nesčetnými šarvátkami a bujarým životním stylem v jejím klanu. Měla ráda svůj klid, chvíle, kdy se mohla zdokonalovat ve svých dovednostech nutných pro přežití. Nebyla jako ostatní z jejího druhu, nesázela na bezpečí skupiny, ve které byla vychovávána. Naučila se spoléhat jen sama na sebe. Když se osamostatnila natolik, aby sama přežila, odpojila se od její rodné skupiny a odešla do lesů. Vždycky to tak chtěla, stejně nikdy neuměla příliš vycházet s ostatními. Lezli jí na nervy, nedokázala vystát jejich neurvalost a hrubost. Naučila se stejně drsnému chování jako měli ostatní jen proto, aby jí nepovažovali za slabou, ale příčilo se jí to.
Když žila sama v lese, bylo jí nejlépe, po mnoho dlouhých let nepřišla do kontaktu s jiným skřetem. Naučila se dokonale využívat vše co příroda nabízí, stala se z ní schopná lovkyně a, pokud je to u skřeta možné, něžná a klidná bytost. Okolní svět ji nezajímal, pohrdala jím, pohrdala společností, válkami a jinými rasami.
To vše se změnilo když v lese při jedné ze svých obchůzek narazila na zraněného skřeta. Rozhodla se mu pomoci. Skřet neustále tvrdil, že ho přepadlo šest ozbrojenců, ikdyž zranění spíše odpovídala napadení divočákem.. Tak jako tak, s jejími znalostmi bylin nebyl velký problém je zahojit. Po dobu co se skřet uzdravoval, se z něj pokoušela dostat informace o okolním světě a on jí nadšeně vyprávěl o velkolepých bitvách a válečných taženích. Nejprve ji přišlo vše nesmyslné, ale čím více ho poslouchala, pozorovala jeho zapálení, jiskru v očích a bojového ducha, tím víc si byla jistá, že její klidný život v lese se blíží ke konci. Sama si nikdy nedokázala přiznat jestli les opustila, aby mohla bojovat a využít své lovecké schopnosti na bitevním poli, ... nebo protože měla touhu skřeta ochraňovat. Ať už byl důvod jakýkoliv, nedá se to vzít zpět, její první velká bitva se blíží a nervozita stoupá. Jak se má chovat mezi cizími skřety? Co když ji budou považovat za slabou? Lepší nedat na sobě nic znát.
|