Erlogh

erlogh

Erlogh nenáviděl noční hlídky, hodiny potichu ubíhaly a on se už těšil, že ke snídani dostane kus skopovýho. Vlastně ani nechápal proč tu vůbec je, mohl si v klidu užívat pohodlí domova, to by ale nebyl on, kdyby se do něčeho nepřimíchnul.

Vždycky byl děsně ukvapenej a tak dopadnul takhle, toužil bojovat ,tak to má.
Už od mala vyrůstal v horách a nežil tam sám, byl tam mezi svejma a všechno, co potřebovali, tak měli.
Horský kozy sou snadná kořist a zejména pokud je lovíte od mala, získáte potřebnou mrštnost a ste dost chytrý na to, abyste nechcípli hlady. Asi to byl taky důvod, proč přijmuli kozí lebku jako svůj znak. Často se toulal po lesích, divočina byla jeho domovem.

Erlogha ze snění vyrušilo prasknutí větvě, konečně ho přišli vystřídat a on si ještě na chvilku zaleze do stanu a zkusí si do rána pochrápat. "Du tě vystřídat" ozval se skřet a erlogh se odebral k odchodu. Už je tu několik měsíců a nebyl ještě užitečnější k ničemu jinýmu než aby ho posílali v noci na stráž. Moc z těch ostatních šťastlivců zatim nezná, i když pár z nich mu už v něčem poradilo nebo mu pomohlo, je jim za to vděčnej. Zatim se dostal jen do menších střetů a vždycky přežil né snad že by byl dobrej bojovník ale dával si bacha na kejhák a věděl kdy má dát ránu. Teď už byl ztahanej jak pes proto zalez do stanu a probudilo ho až raní troubení na roh a hlas velitele jeho grarku.

Morchaint

Stáli vedle sebe.

Řady nepřátel se blížily ale oni stáli jak skála ve větru. Štít zapřený za štít, záda přikrčená, oči přimhouřené a tesáky vyceněné. Stáli jak skála ve větru.

Nepřátelé se blížili. Ti vzadu řvali: Vpřed! ale ti vpředu postupně bledli a zastavovali.

Opřel jsem si šavli o Erloghovo rameno a společně sme začali do nepřátelských řad metat nadávky a dštít kletby. Pěna u úst bublala a nepřátelé se zastavili.

Trvalo jim dlouho, než se odvážili na nás zaútočit. Jejich rány byly uspěchyné, nervózní. Zemřeli ve strachu.

Rozbili se o Jižanský sark a my dva, s Erloghem, jsme stále byli pevní jako skála.

Obrázek

erlogh

píchač na PP 2011
Obrázek

erlogh

...vrány k vám z krutého severu nesou zprávu, že po Erloghovi už nejsou žádné stopy.... několik skřetů prý slyšelo, že se odebral do věčných lovišť... nikdo neví co je na tom pravdy, ale šutry i ztrouchnivělý pařezy prý zpívají písně o tom jak ho pohltila divočina. Staří šamani zase věští z koňskejch žaludků, že se vrátí avšak už nebude takový jako dříve. Těch pár skřetů ze severu se ho možná vydá hledat, snad ti blázni nepůjdou za ním do divočiny...