Temné jsou planiny Mordoru , temné je mé černé srdce . Křivda , která na mně byla napáchána mými klanovými bratry z " Hordy sviní " se nezapomíná a nepromíjí . Byť odolná těla orků , zachvácena byla strašlivou chorobou . Nemocná byla krev naše a nikdo neví kde se ta zákeřnost vzala . Vina se přisuzovala jednomu muži - člověku z hor , který však statečně roznášel zkázu mezi elfími řadami a proto byl přijat mezi nás. Ale to jsou jen dohady a plané řeči . Ona choroba způsobovala nepopsatelnou zuřivost a vražedný amok . Skřet zabíjel skřeta , nebyli ušetřeny ani ženy a děti . Zbytek z nás u kterých se nákaza teprve začla projevovat se rozešel do všech koutů černé země . Málem jsem došel smrti . Ve snaze vymítit onu chorobu jsem si pustil žilou a téměř jsem vykrvácel .
Po dlouhých týdnech osamoceného života jsem našel klan Abbys , který mně přijal jako svého bratra. Zde jsem se zcela vyzdravil , začal jsem znovu bojovat . Nyní jsem dosáhl věku , kdy jsem již považován mezi skřety za kmeta , nicméně bojový duch neustále prostupuje mou černou duší . Do dnešního dne zatím pomálu bitev jsem vybojoval po boku mojich nových bratří , však zbraň do kouta házet nehodlám dokuď budu stát a dýchat .
Tolik zla napáchaného na nevinných lidech . Ale vlastně se nic hrozného nestalo . To si jen Morgothovi děti hrají . A je možné se zlobit na dítě ?
jméno : Gwen Karfu
rasa : skřet
klan : Abyss
zbraně : šavle + štít , píka ( plánuji i kuš )
Buďte pozdraveni bratři a sestry na planinách Botu .
Nevím kde přesně začít aby mé představení nepůsobilo poněkud chaoticky i když zde jste na to možná zvyklý .
Můj zájem o dřevárny přišel jako u mnoha s prvním dílem filmové trilogie Pán prstenů . To jsem ještě neměl o nějakých dřevárnách ani šajnu , ale poznal jsem jednoho kamaráda , který mně právě do těchto taškařic zasvětil .
Žel zlaté doby našeho klanu " Horda sviní " pominuli a asi z 8 lidí jsem zůstal osamocen . I proto by mohla zde na Botu vzniknout rubrika " Chcete mně ? "
V současné době se mně občas ujmou bratři s klanu Abyss .
Projezdili jsme jenom pár bitev , občas nějaké vystoupení na táborech , nebo dětských dnech .
Chvilinku jsem se pokoušel i o železo a to v podstatě jen proto abych na dřevárnách " nešmrdlal klackem " . No to málo co umim nestojí za řeč .
Vize budoucnosti asi takováto . Pokud budu finančně , časově a zdravotně stíhat , budu jezdit třeba do 50 roků . Docela mně dává zabrat astma , ale zatim se to dá . Jenže si nedám říct a ty plechy vypadaj tak hezky