Erlish Ukrumar

Erlish

Klečel v podřepu nad strmým převisem nad cestou. Byl nízký, spíše útlejší postavy, jeho rase říkali snaga-hai. Vedle něho se hrbil Slav, cítili v sobě vzrušení z nadcházejícího boje, který se blížil každou chvílí. Okolo nich byli jejich věrní, kterým mohli beze všeho svěřit své životy – Jižani. Všichni byli klidní, věřili že nad nimi Frumi bdí.
Bílá standarta s červenou vlčí tlapou se blížila. Slyšeli tlumený hovor kohorty, která se k nim blížila a na kterou museli zaútočit. Nikdo nesmí přežít! Tak zněl rozkaz, který dostali.

Jak tam seděl a čekal, přemýšlel o tom, co ho všechno v jeho životě potkalo. Začátek svého života viděl v mlze. Věděl jen, že v něm bylo mnoho krve skřetů z jeho klanu a krve elfů, kteří na ně útočili a postupně je vraždili. Když už zbylo jen pár posledních, rozhodli se odejít a vydat se každý svou cestou. Ta jeho vedla močály a skálami. Byla to cesta plná utrpení a bolesti. Byl na pokraji sil, když uviděl v nedalekém křoví blikat oheň a u něj osamoceného skřeta - Slava. Když nabral síly, rozhodli se, že půjdou dál. Od té doby nikdy nebyl ani jeden z nich sám,vždy putovali a bojovali spolu. Ze dvou se stal jeden.
Po nějaké době potkali Thoradina Anghatara – kováře. Naučili ho spoustu věcí a on na oplátku učil je. Zanedlouho se však od nich Thoradin odpoutal a založil si vlastní klan - Karn Skoir. Bylo jim ale souzeno se opět setkat a bojovat bok po boku. Karn Skoir se zanedlouho rozpadl a nezbylo po něm nic než pár vzpomínek a standarta pohozená vedle cesty.
Potom narazili na Skorche – mocného dushatara a putovali s ním. Po nějaké době díky Anghatarovi poznali Darguma a začali tušit, že se ozubená kola dávají do pohybu a začínají se dít velké věci. Tak vznikl mocný klan Matuga Sorr, kterého se stali součástí. Od té doby se klany jihu spojily a bojují jen spolu.

V zatáčce se začali vynořovat válečníci oblečení v lesklých zbrojích, s dlouhými kopími a velkými štíty. Jižani začali tušit, že to bude krutý boj.
Jak se přibližovali, jejich vzrušení vzrůstalo. Neklidně sebou šili a nemysleli na nic jiného než na nadcházející boj. Ten pevněji sevřel palcát, jiný povytáhl šavli z pochvy. Již to tu je a neodvratně se to blíží. Zrychlený dech a napnuté svaly naznačovaly, že zanedlouho vyrazí.

Pak s řevem, v němž se jen obtížně dala rozeznat slova FRUMI a KREV, vyrazili…

EDIT: (Obrázky z rajčete zmizely)