Jedna báseň na Středozemskou tématiku z předPP doby. Je sice psána z elfího pohledu, ale hovoří se v ní o důležitém mezníku v historii temna - pádu Morgotha. Můžete to brát jako skřetí žalm :D Byl podniknut pokus o zachování co možná nejvíce prvků původní legendy. A co - v případě extrémního pocitu nemístnosti se vždycky může smazat :)
Vše zdálo se ztracené, když Morgoth dobyl Nirnaeth. Pak Eärendil na lodi své odvážil se rozletět
a na západ se obrátil, kam druhorození nesmí - na čele však měl Silmaril, tak Valinorských síní
dosáhl nakonec přec. Stanul před Pány Západu a předložil jim svoji věc; ti jali se chystat armádu.
Tak síla, co svět neviděl, vydala se na sever. Hlas Eönweho trubky zněl, když přišli tam, kde Morgoth dlel.
Střet dvou vojsk byl ukrutný a nespočetné hordy zla se valily a mnohé dny ta lítá válka zuřila.
A tehdy mnoho Balrogů zhynulo, a jen pár z nich u samých zemských kořenů se skrylo v slujích temnotných.
I skřeti byli smeteni a zbylo jich málo jen, by dál Středozem soužili - vítězný byl ten bitvy den.
Morgoth porážku svou zřel a skryl se do své pevnosti. Pak vyslal černý nepřítel drači roj, jenž zkázu dští.
Útok byl tak dravý, náhlý, bouře ohně nebe skryla, blesky spolu s draky táhly a vojska Valar ustoupila.
Tu ze západu Eärendil přilétl s nebeskými ptáky jichž vůdcem Thorondor byl, i hnali nepřátele zpátky.
Ancalagona Černého Eärendil skolil kopím svým. Tak nakonec dne onoho vzešla s konečným vítězstvím
na horizontu záře bílá. Brzy byl Angband udolán a moc Valar ho naplnila - tak skončil Morgoth, Temný pán.
_________________ Anya Liška
Naposledy upravil Anya dne ned 16. led 2011 16:47:53, celkově upraveno 1
|