Billgurat
Posted: Thu 30. May 2013 19:06:38
Nádherný vzrušující boj… Frumi jsou na mé straně… Sekera stíná jednu hlavu za druhou… Les provoněl sladký pach krve nepřátel… Barví mech stromy mojí hlavu i proklaté skřetí srdce…Něco není tak, jak má být. Už necítím elfí krev. Je to krev skřetí. Špatně vidím. Černý les a rudou krev dělí protivné bílé světlo. Bodá do očí. Rozevřu víčka. Skřet. Už chápu ten zápach, má rozseklý bok, kaluž krve sahá k mé ruce. Je studená, už tu leží dlouho. Pro jistotu zkontroluji dech. Mrtev. Vstanu a rozhlédnu se. Jsem v jeskyni. Jak jsem se sem sakra dostal? Další tělo leží na zemi, trčí z něj několik šípů. Kopnu do něj. Ani se nehne. Jsou to mí bratří, ostatně dva z mnoha.Ve vchodu do jeskyně se objeví známá tvář. Je to můj bratr Ugr-lokk a s ním vrk Byrr. „Pohni pičo lína!“
Jsme zhruba čtvrt dne na cestě. Pořád mě bolí hlava. Stále nevzpomínám, kde jsem se vzal v jeskyni a co se stalo s bratry. „Co se s nima stalo?“ Bratr na mě hodí nechápavý pohled. „S kým?“
„S Wrawnem a Kekrem.“
„Obětoval jsem je kvůli zasvědcení nešeho klanu.“
Už to nebyl můj bratr, byl to nepřítel. Nezasloužil si nic víc než kterýkoliv smradlavý elf, trpaslík dokonce člověk. Než stačím zvednou palcát už ví, co chci udělat a udeří mě kladivem do ramena. Já se z rány však rychle vzpamatuji a ihned ho fláknu po hlavě. Rázem políbil zemi. Otočil jsem se a vydal se k rodnému udolí. Byrr se rozhodl jít semnou.
Uběhlo šest let a já už nedoufal v bratrův návrat. Začínám si uvědomovat, že jsem ho neměl nechávat v lese, udělal to pro Gruktuss. Frumi uslyšeli mé výčitky vůči sobě a vrátili mi bratra. Vyprávěl jsem mu zážitky z života v horách a on mi na oplátku popisoval cestu k nám. Nabrali jsme dostatek jídla a kožešin. Připraveni k boji jsme se naposledy najedli domácí stravy. Když jsme s Ugr-lokkem ohryzávali stehno pečeného kance,něco cosi sme zaslechli,vytáhli sme své zbraně a čekali co se vynoří z černé tmy,chytil jsem byrra aby nevbehl do nějaké pasti,náhle se ale ze tmy vynořilo něco šeredného,co to bylo ? Skřet?Ta chuze? To je hnus co mi to jen připomína? Už vím tu elfí luzu!!Muj bratr se šel přesvěčit co je to zač.Když jsem viděl že jí zděluje své jmeno povolil jsem a přidal jsem se k nim.Neotaleli sme dlouho a dali jsme tomu nažrat . Ve světle ohně jsme poznali, že je to skřetice. Pojmenivali jsme ji Skessa její jmeno sme odvodili z řad nadávek kterými byla označována od elfů. Vyprávěla nám o svém životě v zajetí elfů o svích životních cílech a hlavně o své pomstě,rozhodli sme se jí za to respektovat a vzali sme ji do našeho klanu Gruktuss.Nyní je čas,je čas vyjít z temných dir,nahodit zbroj,nabrousit zbraně a jít ukázat těm elfím,lidským a trpasličím zrůdám kdo sou to ovčí skřeti,kdo je to Gruktuss !!!!!!!!!!!
Jsme zhruba čtvrt dne na cestě. Pořád mě bolí hlava. Stále nevzpomínám, kde jsem se vzal v jeskyni a co se stalo s bratry. „Co se s nima stalo?“ Bratr na mě hodí nechápavý pohled. „S kým?“
„S Wrawnem a Kekrem.“
„Obětoval jsem je kvůli zasvědcení nešeho klanu.“
Už to nebyl můj bratr, byl to nepřítel. Nezasloužil si nic víc než kterýkoliv smradlavý elf, trpaslík dokonce člověk. Než stačím zvednou palcát už ví, co chci udělat a udeří mě kladivem do ramena. Já se z rány však rychle vzpamatuji a ihned ho fláknu po hlavě. Rázem políbil zemi. Otočil jsem se a vydal se k rodnému udolí. Byrr se rozhodl jít semnou.
Uběhlo šest let a já už nedoufal v bratrův návrat. Začínám si uvědomovat, že jsem ho neměl nechávat v lese, udělal to pro Gruktuss. Frumi uslyšeli mé výčitky vůči sobě a vrátili mi bratra. Vyprávěl jsem mu zážitky z života v horách a on mi na oplátku popisoval cestu k nám. Nabrali jsme dostatek jídla a kožešin. Připraveni k boji jsme se naposledy najedli domácí stravy. Když jsme s Ugr-lokkem ohryzávali stehno pečeného kance,něco cosi sme zaslechli,vytáhli sme své zbraně a čekali co se vynoří z černé tmy,chytil jsem byrra aby nevbehl do nějaké pasti,náhle se ale ze tmy vynořilo něco šeredného,co to bylo ? Skřet?Ta chuze? To je hnus co mi to jen připomína? Už vím tu elfí luzu!!Muj bratr se šel přesvěčit co je to zač.Když jsem viděl že jí zděluje své jmeno povolil jsem a přidal jsem se k nim.Neotaleli sme dlouho a dali jsme tomu nažrat . Ve světle ohně jsme poznali, že je to skřetice. Pojmenivali jsme ji Skessa její jmeno sme odvodili z řad nadávek kterými byla označována od elfů. Vyprávěla nám o svém životě v zajetí elfů o svích životních cílech a hlavně o své pomstě,rozhodli sme se jí za to respektovat a vzali sme ji do našeho klanu Gruktuss.Nyní je čas,je čas vyjít z temných dir,nahodit zbroj,nabrousit zbraně a jít ukázat těm elfím,lidským a trpasličím zrůdám kdo sou to ovčí skřeti,kdo je to Gruktuss !!!!!!!!!!!
