R4D4R
Posted: Tue 17. Mar 2009 18:46:06
Moji prapředci byli jedni z prvních skřetů, stvořených přímo Morgothem. Proto je Morgoth v rozumné míře zahrnul bohatstvím a také svou přízní, když je později jmenoval nejvyššími skřetími veliteli. V poslední bitvě Války hněvu byl však Morgoth zajat a naše šiky zachvátila panika. Tisíce skřetů v šíleném strachu prchali zpět do Angbadské pevnosti. Jejich velitelům, jakož i přeživšímu zbytku Morgothovy osobní stráže došla bezvýchodnost situace a uprchli také. Několik týdnů jim trvalo, než překonali hory a část jich během té cesty pomřela. Nevím jak dlouho se potloukali po pláních Středozemě, ale nakonec došli k Mlžným horám. Zde založili malé sídliště, které dobře opevnili a skryli před nepřáteli.
Jednoho večera se oněch 11 velitelů - mých předků - sešlo v nejhlubší jámě, kde s pomocí šamana zavázali sebre i své budoucí pokolení poměstě za utrpení Morgotha i jeho služebníků. Její naplnění spočívalo v pobití všech potomků lidí, elfů a ostatních tvorů, kteří zapříčinili Morgothův pád.
Od té doby je vždy prvorozený syn, kterého šaman určí, vycvičen k tomuto úkolu a po dosažení 15 let věku odchází do divočiny plnit vůli svých předků.
S touto sudbou putuji Středozemí, někdy s cizí tlupou, jindy s některým z mých soukmenovců, většinou však sám. Léta života v divočině mě zocelily a přinesly cenné zkušenosti pro boj s nepřáteli i drsnou přírodou divočiny. Vytrvale pokračuji ve svém poslání, ačkoliv mi začíná být jasné, že se naplnění přísahy nedožiju, alespoň však jednou zemřu s klidem, že budu do síní mých zesnulých předků přijat, kde zůstanu, dokud Morgoth znovu nepovstane.
Jednoho večera se oněch 11 velitelů - mých předků - sešlo v nejhlubší jámě, kde s pomocí šamana zavázali sebre i své budoucí pokolení poměstě za utrpení Morgotha i jeho služebníků. Její naplnění spočívalo v pobití všech potomků lidí, elfů a ostatních tvorů, kteří zapříčinili Morgothův pád.
Od té doby je vždy prvorozený syn, kterého šaman určí, vycvičen k tomuto úkolu a po dosažení 15 let věku odchází do divočiny plnit vůli svých předků.
S touto sudbou putuji Středozemí, někdy s cizí tlupou, jindy s některým z mých soukmenovců, většinou však sám. Léta života v divočině mě zocelily a přinesly cenné zkušenosti pro boj s nepřáteli i drsnou přírodou divočiny. Vytrvale pokračuji ve svém poslání, ačkoliv mi začíná být jasné, že se naplnění přísahy nedožiju, alespoň však jednou zemřu s klidem, že budu do síní mých zesnulých předků přijat, kde zůstanu, dokud Morgoth znovu nepovstane.