Nuruk

[Nuruk]

Od malička jsem žil v jedné tlupě v Mlžných horách poblíž Kosatcového potoka. Když jsem trochu vyrostl začal mě jeden ze stopařů téhle tlupy učit své dovednosti, ale za čas si všiml dushatar ,že občas slýchám mocné Frumi. A tak mě začal učit svým znalostem a rituálům. Jednoho dne se však strhla menší potyčka při níž to odnesl jeden skřet, co pořád otravoval jednoho skřeta asi v mém věku. Začala bitka při níž se tlupa rozdělila na dvě poloviny, jedna, ta menší byla s tímhle skřetem. Já jsem tam náhodou nachomejt. Něhjaký válečník po mě sekl šavlí a tak jsem ho probodl svým tesákem. Přidal jsem se k tomuto skřetu, který se později stal mým dobrým přítelem. Útočilo jich na nás víc a víc. A tak jsme se daly na ústup utíkali jsme až po mnoha dnech se nám je podařilo setřasnout. A tak jsme zůstaly sami. Bez tlupy, bez přátel, bez mistra. Sami v horách.

[Ashen]

Vítej v tomto kraji, ztracený Nuruku. Rozhlédni se kolem a možná, že brzy najdeš novou tlupu, nové přátele a nového mistra...

[Nuruk]

Po dlouhém toulání jsme s Garkem narazili na skupinku skřetů s trolem a doprovázenou vrrkem (nebyl moc inteligentní). Založili jsme klan Narishi Matum. Postupem času se náš klan začal střetávat s lidmi. Byli to tvrdé střety plné nenávisti a zloby, ale naštěstí vždy stáli Frumi na naší straně. V našem kraji se poslední dobou začali rozttahovat lidi, ale ne takoví s jakými jsme se dosud setkali. Byli podstatně větší a silnější, početnější než mi a začali nás vytlačovat v těchto těžkých časech jsmese stáhli více do hor a teď přes zimu se modlím za náš klan, aby nás i nadále FRUMI ochraňovali. Chystáme si zbroj a zbraně. Jen co rozatajou ledy vlítneme zpátky do podhůří Orlích hor a vyčistíme ho od prašivých lidí. Nechť Frumi nad vámi bdí přátelé