|
Jedna báseň na Středozemskou tématiku z předPP doby. Je sice psána z elfího pohledu,
ale hovoří se v ní o důležitém mezníku v historii temna - pádu Morgotha. Můžete to brát jako skřetí žalm :D
Byl podniknut pokus o zachování co možná nejvíce prvků původní legendy.
A co - v případě extrémního pocitu nemístnosti se vždycky může smazat :)
Vše zdálo se ztracené,
když Morgoth dobyl Nirnaeth.
Pak Eärendil na lodi své
odvážil se rozletět
a na západ se obrátil,
kam druhorození nesmí -
na čele však měl Silmaril,
tak Valinorských síní
dosáhl nakonec přec.
Stanul před Pány Západu
a předložil jim svoji věc;
ti jali se chystat armádu.
Tak síla, co svět neviděl,
vydala se na sever.
Hlas Eönweho trubky zněl,
když přišli tam, kde Morgoth dlel.
Střet dvou vojsk byl ukrutný
a nespočetné hordy zla
se valily a mnohé dny
ta lítá válka zuřila.
A tehdy mnoho Balrogů
zhynulo, a jen pár z nich
u samých zemských kořenů
se skrylo v slujích temnotných.
I skřeti byli smeteni
a zbylo jich málo jen,
by dál Středozem soužili -
vítězný byl ten bitvy den.
Morgoth porážku svou zřel
a skryl se do své pevnosti.
Pak vyslal černý nepřítel
drači roj, jenž zkázu dští.
Útok byl tak dravý, náhlý,
bouře ohně nebe skryla,
blesky spolu s draky táhly
a vojska Valar ustoupila.
Tu ze západu Eärendil
přilétl s nebeskými ptáky
jichž vůdcem Thorondor byl,
i hnali nepřátele zpátky.
Ancalagona Černého
Eärendil skolil kopím svým.
Tak nakonec dne onoho
vzešla s konečným vítězstvím
na horizontu záře bílá.
Brzy byl Angband udolán
a moc Valar ho naplnila -
tak skončil Morgoth, Temný pán.
_________________ Anya Liška
Naposledy upravil Anya dne ned 16. led 2011 16:47:53, celkově upraveno 1
|
