Knajtik

knajtik

Věk:16
Status: štěně, začátečník
Bydliště: Svitavy

Kdysi dávno v dobách tak temných, že se o nich bojí mluvit i ti nejotrlejší skřeti existoval jeden skřetí klan, který byl i na uvolněné poměry skřetího světa krvežíznivý a krutý. Jeho válečníci byli proslulí svou odvahou, silou, obratností a krvežíznivostí. V bitvách, ve kterých tento klan bojoval neexistovala porážka ani slitování, ale jednou se něco přihodilo...Mladý válečník tohoto klanu se při plenení jedné z mnoha lidských osad v kraji odkud klan pocházel zamiloval do mladé dívky a ostatní klany vyhnali tohoto válečníka i celý jeho klan daleko, daleko do neprozkoumaných oblastní na severu. Zde se klan usídlil, bez znalosti okolí i přírodních zdrojů. Trvalo roky než se přizpůsobili nehostinným prostředím věčného sněhu a ledu, ale po čase zapoměli, že kdysi žili na úrodných loukách, kde nebyla nouze o potravu a nehrozila smrt umrznutím nebo roztrhání divokými šelmami, které žily v zamrzlých planinách. Klan si začal říkat Dabgaturzi, Vyhnanci. Jeden jeho mladý avšak silný válečník, jehož rodiče zemřeli a vychovával ho šaman klanu, který mu vyprávěl příběhy o dávných zemích jeho předků se rozhodl, že tyto země najde. Tento válečník jehož jméno bylo knajtik nevěděl jaké nebezpečí ho cestou potká, ale věřil, že ho jeho mládí a silné paže ochrání ať se vydá kamkoliv. Opustil rodnou ves spolu s několika dalšími odvážlivci a vydali se na pouť...

Toto je můj příběh, který teprve začíná. Omlouvám se za to, že zde nejsou fotky mé postavy, ale kostým si teprve připravuji.

Ashen

Také romantické pojetí, že? ::]

Vítej na planinách BOTu. Jestli jsi tu jako průzkumník, pak se ptej a dívej, jestli jako špeh, tak se raději vrať, dokud jsi vcelku...

knajtik

no hold sem zapoměl dopsat co potom udělali s tím kvůli kterýmu byli vyhnáni (žhavý uhlíky, bičování, poslouchání justina biebera ::ano

). Děkuju za přivítání a neboj sem zde jen jako průzkumník, který se zde pokusí naučit se co nejvíce a předá to svýmu klanu...pokud toho bude dostatek a až budeme v plné síle tak sem přivedu celý klan a budeme za vás bojovat ::beer

gwen

Zdarec . Jestli ještě jezdíš na dřevárny za skřety , tak dej vědět . Jsem z Český Třebový a od nás už jezdí jen hrstka lidí . By jsme mohli jet někdy fightovat spolu .

knajtik

Ahoj. Přiznám se, že co se akcí týče jsem ještě panic. Chystali jsme se s klanem jet na B5A nebo Helmáč, ale nějak to nevyšlo kvůli škole...jediný co mám ze zbroje hotový je vycpávanice, protože sme nemohli najít místo, kde upravit plechy... ale v srdci pořád chovám skřetinu :)

orzo

Říká se že srdíčko je důležitý no..

knajtik

Když jsi skřet srdcem ostatní věci jsou už jen drobnosti. Kurnik hoši, když to tak píšu asi svolám menší trenal. :D

knajtik

Dlouho jsem s věrnými šel přes neúrodnou zem jejíž jedinou plodinou byly kosti mrtvých pohřbené sněhem. Ostatní se pomalu odvraceli od společného cíle a zachvacovalo je Bílé šílenství způsobené nekonečnými plochami ledu a sněhu. Pro mne však kdesi v dálce jasně jako maják svítilo místo pro život. Po mnoho dnech a na pokraji zásob i sil ledu ubývalo a první zeleň se objevovala na svazích. Měli jsme takový hlad, že ačkoliv by maso chutnalo lépe vychutnávali jsme si ta stébla jak jen to bylo možné. Bylo to poprvé v našich životech, kdy jsme viděli něco jiného než bílou. Povzbuzeni jsme ještě téhož dne seběhli na planiny bohaté na zvěř. Večer se konala skromná hostina ze syrového masa, protože tak chutná nejlépe. Druhého dne nás po několika hodinách pochodu našla jakási hlídka. Ti tvorové měli blyštivé brnění z pod kterého jim místy vysvítala růžová kůže. Lidé. Tedy alespoň podle legend. Jejich zbraně nebyly nic proti naší krvežíznivosti a touze ochutnat jejich maso. Tehdy jsem od jejich kapitána také získal svou zbraň. Utrpěla hodně bojem, ale pořád byla použitelná. (promiňte, nemám zkušenosti s vkládáním obrázků čili http://kanjtik.rajce.idnes.cz/zbroj-dokumentace/#DSC00976.jpg)

gwen

Knajtíku , kolik vás v současné době jezdí ze Svitav ?

BOT - Skřetí a trolí svět

Knajtik

Kdo je online