Nenávidím to. Nechci válku. Ale válka chce mě, ne že by chtěla přímo konkrétně mě, válka chce nás všechny.
Je to vždycky stejný a je jedno, jestli mě dokopou do přední řady, nebo mě bičem ženou ze zálohy. Řev a jek. Hrůza a chtíč. Jsme pološílení strachy a vzteky. Víc než válku nenávidíme svý velitele a víc než velitele nepřátele. To voni za to můžou, to voni můžou za to věčný vraždění. Je to pravda, sark-alef to říkal a ten má prej vždycky pravdu.
Je to vždycky stejný, chvíli dělaj katapulty z obou armád kaši sraček. Pak nám za zády vzletí hejno černejch šípů. Shabraak!!! Jsme šílení hrůzou, vztekem a strachem. Běžíme vpřed. Rána. Tma… už jsem zase jeden z prvních po kom budou šlapat kámoši i nepřátelé.
Frumi mají zvláštní smysl pro humor a ta svině zasraná, Mandos, nebo jak se přesně jmenuje ten hajzl co vládne podsvětí, se mi zase směje do ksichtu: „nauč se bojovat a chcípni jako chlap.“ Probírám se uprostřed bitevního pole. Celý tělo mě bolí a pálí. Buď kolem budou chodit skřeti, to je dobrý, hledaj raněný a pomůžou mi, nebo ty nepřátelský svině, co dobíjejí raněný.
A příště je to zase stejný. Zase ten předbitevní řev. Zase to šílenství. Tentokrát vám ukážu, hajzlové. Tentokrát budu šlapat já po vás. Je to fajn, že nás válka chce. Miluju to, miluju válku. Shabrak!!!
Co jsem: Věčný nováček a lama co brečí, že začal skřetit pozdě. Závidím všem, co začali jezdit už v patnácti, nebo dřív, když já si k první bitvě "čuchnul" až tři roky po matuře (B5A 2006).
Co bych rád: ujištění, že nejsem až takovej magor, když mě ani skoro ve třiceti skřetění nepouští
Ambice: supr kostým - snad se k němu pomaličku blížím
Co dlužím: no jasně fotky... ale kostýmy z let minulých tu nikoho nezajímají a ten nový fotit nebudu, dokud nebude kompletní.
(k čemuž se, snad, blíží)Co nezměním: Svojí přezdívku Vrána - není moc skřetí, ale mám ji od malička a měnit ji nehodlám, takže všichni, koho tím "pohorušuji" - smůla.
,alespoň se ti bude snáz běhat ![::]](./images/smilies/orc12.gif "úsměv")
