Melphryn

Melphryn

Hory, miluju hory, ten klid, to ticho. V dlouhých horských údolích se prohání vítr, stáda divoké zvěře se potulují krajinou, klid a mír. Avšak jen zdánlivě. Pod vší tou krásou se nachází něco mocného, něco spícího a přece to bdí. Skřeti. Není to nora, není to město, je to vesnice. Ve skále je tajemný otvor, za ním brána a za branou vesnice plná skřetů.
Já jsem jeden z nich, býval jsem, pak se něco stalo. Moje rodina byla vyhnána, byl jsem tehdy ještě skřítě. Deset nás bylo, malá tlupa, pro mě klan. Pak se něco stalo, stařešina a šaman mě začal nenávidět. Čím to bylo nevím. Byl jsem lepší v lovu? Ne. Slyšel jsem duchy? Ne. Nevím proč se to stalo ale stalo se to. Uzavřeli se mnou obchod a já byl zboží.

A tak jsem byl prodán, stal se ze mě otrok, míň než nic. Moje tlupa mě zavrhla. Svým způsobem to pro mě bylo štěstí, protože můj nový pán, nějaký trpaslík, si je později našel a všechny zabil....Já to viděl, byl jsem tam, musel jsem tam být, přinutil mě.
Byl to těžký začátek, vidět smrt svých blízkých a nechápat proč byli zabiti. Ale pomohlo mi to, našel jsem cíl. Něco na co se můžu zaměřit, něco co mě udrží při životě. Pomsta.
Můj pán, ten trpaslík mě učil. Nechápal jsem proč by někdo učil skřeta ale on to dělal. Později jsem pochopil. Závisel na tom můj život...
Naučil jsem se jeho řeč a pochopil, že Topol není titul ale jméno. Naučil jsem se bojovat ale nikdy jsem jej neporazil. Učil jsem se přežít.
Časem mě pán dal do arény, já bojoval. Vítězil i prohrával. A právě v aréně jsem se seznámil s ostatními, pán koupil víc skřetů, všechny nás učil. My věděli, že budeme bojovat, věděli jsme, že zemřeme a proto jsme se učili, učili všemu co nám mohl dát. Nebyl to špatný pán a my ho nenáviděli.
Pak nás prodal.

Další trpaslík, další učitel. Hroch jej nazývali. Byl jiný. Jiný v boji, používal kladivo.

Je to dávno, už ani nevím proč jsme to udělali. Utekli jsme, byli jsme volní a přesto ztracení. Pak přišlo Oko....

Spoutalo si nás svou vůli a přivedlo nás do Minas Morgul a tam jsme poznali strach. Naše vůle se tam ztratila pod náporem utrpení a my se stali téměř bezduchými loutkami. PAk přišla bitva, největší bitva nšeho věku. My tam byli. Vítězství bylo naše ale pak oko zmizelo ve výkřiku bolesti a my byli opět svobodní. Avšak stále ne v bezpečí. Probojovali jsme se skrze nepřítele a utekli do lesů. Až tam jsme si oddechli.

Kdo my? Mog´haar jsme se nazvali.

O pár dnů později jsem měl příležitost být opět sám, byl jsem na lovu. Potřebovali jsme maso a tak jsem stopoval srnu. Věděl jsem, že je zraněná a den ode dne je dál od stáda a, že v oblasti nejsou žádné nebezpečné šelmy. Takže jsem měl čas. Nespěchal jsem. Les šuměl a připadal mi mnohem přátelštější. Najednou jsem viděl vše jinýma očima, chápal jsem smysl všeho kolem, jak je vše propojené. Tichý hlas ke mě promlouval. Zalekl jsem se ale nebylo to oko, nebyl to hlas, který bych znal ale přesto mi připadal známý. Byl to hlas Země. Byl cítit v pomíjivosti větru, v síle ohně, moudrosti vody, nezdolnosti země. A pak byl pryč. Poté jsem pochopil, že nezmizel, jen utichl a od té doby byl vždy se mnou...
__________________________________________________

Jmenuju se Petr Surý a díky DrD si říkám Melphryn. Jsem student Sexty na Purkyňově gymnáziu ve Strážnici kde také bydlím. Narodil jsem se v listopadu roku 1991 a mám pouze drobné zkušenosti z bitev. ČPP 2007/8 + Artuš a svatý grál.
Za skřety jezdím, protože se mi líbí, jsou řekl bych netradiční, a zajímaví. Člověk se musí snažit aby udělal pěkný skřetí kostým a pokud dokáže skřeta i zahrát tak se začíná pomlau vytvářet ta neopakovatelná atmosféra tajemna, atmosféra příběhů, které si člověk vždy jen četl...
Sem na fórum jsem zavítal, protože nechci být jen obyčejný řadový skřet v kradené elfí zbroji a bez názoru. Chci se stát někým. A doufám, že k tomu mi tady pomůžete. Vytvořil kostým, vytvořit osobnost mého skřetíka a dát rady k vytvoření správné skřetí atmosféry.

Edit k příběhu: Příběh je smyšlený až na tu část kdy jsem v učení víše zmiňovaných trpaslíků.
Edit: Tak konečně jsem aspoň trochu spokojený s příběhem ale stále to není ono.

Kryštof

Vypadá to, že to bereš za správný konec! Vítej zde, na Botu! Snad zde najdeš vše, co hledáš.

Melphryn

Taky doufám. Zatím sem tu našel pár užitečných věcí a získal sem lepší představu o tom jak si udělám kostým...
Až bude hotový tak si ho tu echám zkritizovat.. ::D

Melphryn

Takže jak sem slíbil a částečně i splnil tak sem dávám odkaz na galerii kam budu postupně přídávat fotky vznikajícího kostýmu. Zde odkaz. Změny v galerii dycky editnu ať nemám moc zbytečných příspěvků. A omlouvám se za kvalitu fotek, foceno mobilem.
K vidění:

(drží na kožených řemíncích o kterých pochybuju, že dlouho vydrží)

Edit: Sem zapoměl dodat, kritizujte co to de, chcu se tu něco naučit dotáhnout věci k dokonalosti pokud to půjde.

Kryštof

Myslím, že to je dobrý ::beer

Časem budeš tu kůži asi pobíjet plechem, co? Jestli ne, tak ti to doporučim ::ano

Jenom ti ještě řeknu, místo leských sedlářských nýtů to radši šij. Vypadá to lépe a neleskne se to jak psí kulky ::ano

Melphryn

Jn, ty nýtky mě došli až potom co sem to snýtoval. Teď mám v plánu tu kůži mírně ztmavit a nějak zatřít ty nýty. Pobíjet plechem nvm, ale kovová zbroj je v plánu hned po naučit se esperanto (rozuměj až bude plech, peníze a čas abych to se strýcem vykoval) ::D

Melphryn

Tak konečně sem asi po roce dopletl kroužkové ramena, které fungují jako budoucí základ celé košile, která bude až bude chuť zase něco plést. Jinak sem si sehnal látku a s mamkou (frumi díky švadlena) se chystáme ušit tuniku a volné kalhoty. Pak sem našel pěkný khaki kabát, že kterého snad bude lehká prošívanice.

A tady následuje můj dotaz. Když se chystám udělat prošívanici z nějakého toho kabátu, není ani tlustý ani tenký ale v létě v něm bude horko, mám jej aj něčím vycpat nebo stačí to co v něm je?

A druhý dotaz. Jak stmavit ty nýty na zbrjoi a samotnou zbroj? JAk sem to tu pročítal tak mořidlo nebo balakryl se zdají být dobrá volba ale nevím esli to mám přetřít celé a udělat tak jednolitou barvu nebo to jen nějak pocákat a ledabyle rozetřít. De mi o to, že netuším jak by to vypadalo a nemám to na čem zkusit tak se ptám esli s tím nemátě nějak zkušenosti a co by asi vypadalo líp.

A třetí dotaz. Když kovete (tepete) zbroje, kde berete železo, nebo plechy? Kupujete nové pozinkované nebo je berete někde z kovošrotů atd.?

Tak snad sem to shrnul srozumitelně a neopakuju dotazi co tu sou, pokud jo stačí jemně postrčit a já už si to dohledám ::D

Thóradin

projdi si ještě znova sekce KOŽENÉ A KOVOVÉ a na něco přijdeš.
Ty myslíš vycpávku do kabátu?Viděl sem týpky,co ji nosili jentak,ale to má podle mně funkci akorát tak že se potí,aby chránila/tlumila,musí se něčím vycpat.
ty nýty bych(já) odbrousil a přešil to nebo to přidělal železnýma rozklepávacíma.Nebo přes ně zkus našít cár kůže/látky,aby si je zakryl-to používám častěji ::ano

a ta patinace,balakryl co nejméně,na kůži mořidlo a na vycpávku balakryl,matně černej,ale s mírou a pak doladit mořidlem.
POZINK NEEE! Plechy si většina kupuje z Kondora nebo z Ferony(Google,i z de na botu sou odkazy) pohybuje se to okolo 600 za dva metry čtvereční 1,5 mm plechu-na kyrysy a ramena ideal.

Mardug

K té prošívce bych dodal, že jestli se jedná o tu vložku z armyskopu tak jí vycpávat nemusíš pokud ji chystáš pod zbroj,stejně se pod plechy nosila tenčí prošívka.Stačí jí jen prošít aby jsi rozhodil ty původní švy.

Melphryn

Abych pravdu řekl tak z armyshopu není, je to něco co sem našel doma a nikdo to nechce nosit... Zitra ten kabát nafotím a dodám fotky abyste měli představu o čem mluvím.

A ta budoucí lehká prošívanice bude skutečně sloužit jako podklad pro kroužkovku a různé další nádstavbové zbroje ::]

Jinak k ramenům dodávám, že sou to jenom zcvaklé nenýtované kroužky. Většina 1,4 drát (jedno rameno z 1,6 myslím, hold neumím obědnávat stejné velikosti ::]

) a nevím jak dlouho me vydrží než se rozpadnou. JAk dlouho vám vydrží kroužkovka, než je potřeba ji nějak výraznějc opravit?

BOT - Skřetí a trolí svět

Melphryn

Kdo je online